Chybí jim home office, ale i docenění
Poslední vlna průzkumu LMC JobsIndex, který se věnuje spokojenosti a motivaci lidí v práci, ukázala meziroční nárůst nespokojených prakticky ve všech skupinách zaměstnanců. Pracovní podmínky se podle většiny z nich zhoršily, zlepšily se pouze možnosti osobního rozvoje. Zaměstnavatelé by tak měli zpozornět a znovu se zaměřit na péči o své lidi.
Výzkum LMC JobsIndex provádíme s agenturou G82 pravidelně dvakrát ročně již od roku 2015. Letošní jarní běh ukázal ústup od covidové vděčnosti za stabilní a bezpečné zaměstnání. Lidé v práci začali znovu vnímat některé negativní jevy, na které si stěžovali před pandemií. Nespokojenost od loňska o několik procentních bodů vzrostla jak mezi nemotivovanými, tak motivovanými zaměstnanci. Nárůst jsme zaznamenali napříč pracovním trhem – u zaměstnanců korporací i menších firem, u žen i u mužů, u modrých, bílých i zlatých límečků.
Lidé, kteří pracují z domova, jsou spokojenější
Mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují spokojenost a motivaci v práci, patří dobré vztahy na pracovišti, pracovní podmínky, organizace práce, vztahy s nadřízenými a spravedlivé odměňování. Výrazný vliv na spokojenost a motivaci má ale například i možnost občasné práce z domova. Tu má dnes 30 % českých zaměstnanců, většinou na 1 až 2 dny v týdnu.
Lidé, kterým zaměstnavatel home office či hybridní práci umožňuje, jsou spokojenější o více než 20procentních bodů proti těm, kdo tuto možnost nemají. Zaměstnavatelé, kteří po konci pandemických opatření ve svých firmách hybridní práci dokonce zrušili, způsobili svým lidem měřitelnou míru frustrace. Jedním z doporučení pro firmy, jak bojovat s nespokojeností, je tedy práci z domova (alespoň občas) zaměstnancům dále umožňovat, případně ji zavést a nepodřizovat ji zbytečným restrikcím.
Co lidem v práci aktuálně vadí?
Hlavní důvody nespokojenosti se dají sdružit do několika skupin. Tu největší tvoří pocity nedostatku ocenění. Cítí ho až 57 % zaměstnanců, kterým schází třeba to, že nikdo nezaznamená jejich zvýšené nasazení. Spoustě z nich chybí třeba i jen obyčejná pochvala.
Více než polovina lidí (54 %) si také stěžuje na přemíru práce. Stejný počet zaměstnanců se potýká s odcizením a rutinou.
Alarmující pak je, že 40 % zaměstnanců v práci zažívá pocity ponížení a nedůstojného zacházení. Téměř polovina z nich dokonce šikanu, ať už od nadřízených, nebo od kolegů. Šikana patří zároveň k nejzávažněji vnímaným negativním zkušenostem, jako mimořádně bolestivou ji pociťuje polovina těch, kdo ji zažívají.
Celých 37 % zaměstnanců je velmi nespokojených se svým finančním ohodnocením. Zvláště frustrující je to u 11 % zaměstnanců, kterým zaměstnavatel podle jejich názoru neprávem mzdu snížil. Vzhledem k tomu, že již před létem plných 46 % zaměstnanců uvedlo, že se svým příjmem ze zaměstnání vycházejí s určitými obtížemi (15 % přitom deklarovalo velmi velké obtíže vyjít s penězi), je nasnadě, že tento faktor v rostoucí frustraci části zaměstnanců bude hrát čím dál tím silnější roli. Mzdy totiž nyní rostou výrazně pomalejším tempem než míra inflace.
Vrací se problémy z doby před pandemií
V krizových časech pandemie se spokojenost a motivace lidí v práci výrazně zvýšily. Zaměstnanci ocenili firmy, které jim poskytly zázemí a pocit bezpečí. Pocit ohrožení covidovou krizí ale pominul a do vnímání běžného pracovního života se vrátily staré problémy. Je tedy třeba znovu zvýšit starost o zaměstnance. Vedle důležité prevence jevů, jako je šikana, se vyplatí pracovat na důvěře ke svým lidem například uvolněním pravidel pro home office. A vzhledem ke zcela mimořádným okolnostem je nutné nezapomínat ani na finanční stránku věci – a pokud si daná firma zvyšování mezd nyní vzhledem k ostatním nákladům opravdu dovolit nemůže, je nutno na to zaměstnance alespoň otevřeně a férově připravit.
Pozitivní zpráva: Zaměstnanci se rozvíjí víc než kdy dřív
Zásadní součástí motivace lidí je také péče o jejich rozvoj. Tu pandemie u českých zaměstnavatelů nastartovala výrazným způsobem. A dobrou zprávou je, že rozvoj a vzdělávání vlastních lidí české firmy i nadále považují za svou prioritu. Plných 56 % zaměstnanců uvádí, že se v práci mohou dále rozvíjet podle svých představ, a to je nejvíce za poslední léta.