Čím dál tím víc nám schází přímý kontakt, jsme zahlceni technikou a komunikujeme méně.
Rozhovor s Janou Frischmannovou, ředitelkou Vzdělávacího a informačního centra Praha 5
VIC Praha 5 podává informace pro občany, turisty a návštěvníky Prahy 5, zároveň poskytuje kurzy v různých oblastech a také nabízí možnost pronájmu výukových prostor. V rušném a pohodlně dostupném centru Prahy (na Arbesově náměstí, nedaleko zastávky Anděl), jsme se s Janou Frischmannovou dostaly ve společném rozhovoru k tomu, proč je i vzdělávání dospělých důležité, jak se nejlépe naučit cizí jazyk nebo v čem tkví výhody a nevýhody dnešního e-learningu.
Prozradíte nám, prosím, jakým směrem se ubírala Vaše profesní dráha? Jak jste se dostala až do vedení VIC Praha 5?
Vystudovala jsem pedagogiku a péči o nemocné na Filosofické fakultě, pokračovala jsem jako učitelka na střední škole, ale když jsem se chystala mít vlastní děti, nechala jsem toho. Nechtěla jsem totiž, aby měly matku učitelku, protože jsem tím byla sama postižena celé své dětství. Začala jsem se tedy věnovat vzdělávání dospělých, protože jsem věřila, že člověk se má učit celý život. Našla jsem se v tom a prošla přes několik etap, od založení vlastní porevoluční soukromé školy, přes práci na volné noze, firemní vzdělávání, vzdělávání sociálních pracovníků a zdravotníků, až do pozice, ve které se nacházím nyní.
I když jsem ještě mezitím zkoušela znovu učit a znovu být interním zaměstnancem ve firmě, pokaždé jsem utekla zpět k lektorování. A když přišla nabídka vést nový projekt v podobě VIC, tak jsem si řekla, že tohle mi dává smysl. Propojit informace se vzděláváním.
Není zvykem, aby se městské informační centrum věnovalo i profesnímu vzdělávání. Proč tomu tak je ve VIC Praha 5? A jaký je zájem mezi občany P5 o Vaše aktivity?
Původně jsme se věnovali profesnímu a jazykovému vzdělávání úředníků městské části. Toho se držíme stále, ale v průběhu času se ukázalo, že je dobré, když kurzy nakombinujeme tak, aby se na nich úředníci sešli i s veřejností. Veřejnost tak má možnost své zástupce poznat. Z hlediska sociálního je toto skloubení zajímavé.
VIC Praha 5 poskytuje mnohé služby, včetně jazykových kurzů. Jaká je přidaná hodnota? Čím se odlišují od ostatních?
Původně jsme začali vyučovat češtinu pro děti cizinců v rámci projektu „Integrace", který zaštiťuje Ministerstvo vnitra. Časem jsme zjistili, že se nestačí věnovat jen dětem cizinců, ale že i dospělý cizinec potřebuje nějakou péči. V určité formě s tím pokračujeme, kromě kurzů češtiny jim nabízíme i kurzy sociokulturní orientace, třeba jak se objednat k doktorovi, jak to chodí na poště, nebo co dělat, když přijde pokuta za parkování.
Ale zpět k jazykům. Učíme samozřejmě angličtinu, pak také italštinu, francouzštinu, němčinu a nabídku stále rozšiřujeme. Díky namíchání skupinek složených z úředníků městské části a veřejnosti se vytvořilo příjemné místo pro neformální potkávání různých obyvatel města. A odlišujeme se možná také díky našim šikovným lektorům.
A kdo jsou Vaši lektoři?
Učí u nás kreativní lektorky, studentky anglistiky. Dělají svou práci s chutí, a to je možná to, v čem jsme jiní. Ony studují, u nás získávají praxi, a dělají to proto, že je to baví a mají chuť to dělat. To jsem si obecně uvědomila v rámci vzdělávání dospělých. Když člověk chce předat nějaké znalosti, tak musí i on sám pochopit, o čem to je. Lektor nemusí být nejslavnější osobností, nebo velikánem v oboru. Stačí, aby měl chuť a motivaci předat své znalosti, zážitky, poznatky.
Máte nějaké zaručené tipy a rady, jak se snadněji naučit cizí jazyk? Jak docílit toho, aby nám to šlo tzv. lépe do hlavy?
K tomu mohu říci jen osobní zkušenost. Moje cesta k jazykům byla poněkud divná, mnoho let jsem se učila německy, docela dobře rozumím, ale vůbec nemluvím, protože jsem k tomu nikdy neměla příležitost, paradoxně. Potom jsem několik měsíců byla v Anglii, aniž bych uměla slovo anglicky, a docela slušně jsem se to naučila, protože mi nic jiného nezbývalo. S italštinou to mám stejně, byla jsem nucena rozumět a posléze mluvit.
To je moje prokletí, že jazyky musím používat, ale bohužel je nemám teoreticky ukotvené. Často vidím kolegy, kteří chodí na jazyky a lámou si hlavu s gramatikou, kterou já ani nepoužívám, ale mluvím. Běžná komunikace je podle mého možná důležitější než gramatika. Prostředkem domluvy je obecně komunikace, nikoliv slova.
Současnost přináší i vývoj vzdělávání (e-learning, online kurzy). Pohlížíte na tuto problematiku pozitivně nebo negativně?
Určitě jsou e-learningové metody vhodné, jsou součástí vzdělávání, ale nikdy nenahradí osobní kontakt. Navíc je dokázáno, že dospělí lidé se učí sdílením. I proto budou mít skupinové kurzy i nadále smysl. V podstatě není důležité to, co říká lektor, protože ten předává fakta, která si člověk může přečíst kdekoliv, ale aby se to člověk naučil, tak to musí s někým sdílet. S kým to bude sdílet? Na to už většinou nemá čas. Kurz je vymezený společný čas a prostor, který si lidé vytvoří pro nějaké téma, které pak mohou uchopit z různých úhlů pohledu, na základě rozličných zkušeností, různorodého věkového složení. To je na tom to nejcennější.
Čím dál tím víc nám schází přímý kontakt, jsme zahlceni technikou a komunikujeme méně. Netroufám si říct, kam to povede. Jsem momentálně v jedné škole, která si do výuky pořídila robota. Byla jsem skeptická, ale robot je nádherný, děti jsou z něho nadšené. Robotika je fantastická věc, které se nevyhneme a do výuky bude patřit. Stejně tak virtuální realita. Dnes není role učitelů, potažmo lektorů, přinášet informace, ale přinášet sociální dovednosti. To je obecně to, co lidem chybí – umět žít spolu navzájem a komunikovat.
Co připravuje VIC do budoucna?
Chceme dále rozvíjet to, co již děláme, věnovat se jazykům a integraci. Zároveň bychom rádi otevřeli Course Alfa, který máme už nějaký čas připravený. Tento kurz slouží všem, kteří chtějí pracovat ve službách, například na letišti nebo jako hostesky na veletrzích a konferencích. Tímto zvu všechny ty, kteří se chtějí naučit lépe komunikovat a improvizovat i v náročných situacích, aby se do kurzu přihlásili. Kurz propojuje znalosti o bezpečnosti velkých společenských akcí s komunikačními dovednostmi, vyučují ho profesionálové (pilot a lektoři soft skills), kteří neztrácejí čas teorií, učí na praktických příkladech. Více informací lze najít na našich internetových stránkách.
Zdroj: https://www.hrnews.cz/rozhovory/cim-dal-tim-vic-nam-schazi-primy-kontakt-jsme-zahlceni-techn-id-3843823