Kruh je dokonalý útvar. Je krásný a evokuje bezpečí. Může nám jej hodit přítel a přitáhnout nás z hloubky na břeh. Nebo s ním počítáme, vezmeme si jej rovnou sami.
Pevný řád. Čísla a vertikální rovnoběžné přímky. Někdo do něj později vkreslí vlnu. Harmonie zůstává a přichází dynamika.
Kolotoč se otáčí pomalu, klap klap, lavička za lavičkou. Každá pozice má svou výhodu, ta dole i ta nahoře. Je to jisté, protože všichni pasažéři chtějí projet celým kolem.
Někdy něco tolik chceme, někdy to prostě potřebujeme rychle, někdy to tak je a nejede přes to vlak. Někdy je to za každou cenu.
Uprostřed všeho, uprostřed čehokoliv, pár vteřin něhy. Touhy a lásky. Svět se zastaví, aby se dva lidé mohli políbit.
Ocelová lana směřující do všech světových stran. Kříž a uprostřed ocelová matice. Možná je příliš svírá, ale bez ní by lana nesměřovala nikam, nevytvářela nic a nic by nejistila.