Zvýší potenciál firmy a udrží zákazníky. Už i v Česku nazrál čas pro manažery štěstí. V čem tkví jejich práce a přínos? Zatím jich mnoho není, ale už i v českých nebo v Česku působících firmách začínají působit happiness manažeři.
Tito správci firemního štěstí jsou často lidé z oblasti HR, kteří pevně věří tomu, že spokojení a šťastní zaměstnanci odvádějí mnohem lepší práci. Opírají se přitom o zjištění, že pokud lidem přijde jejich práce smysluplná a je patřičně ohodnocená, a to nejen finančně, mají mnohem vyšší vnitřní motivaci a jsou v průměru o třetinu produktivnější než ti, kteří tento pocit nemají.
Existují různé metody, jak mít ve firmě spokojené lidi. Například americký podnik Zappos chce mít zapálené a motivované zaměstnance už od samého začátku. Těm, kteří po týdnu úvodního školení zjistí, že jim pracovní pozice nevyhovuje a nebyli by v rámci tempa a firemní kultury šťastní, Zappos nabízí odstupné ve výši 2000 dolarů a dál pracuje jen s lidmi, kteří jsou na novém místě spokojení. Motivaci a pocit štěstí je ale potřeba udržovat neustále, a proto jsou tu happiness manažeři.
Pocit štěstí snižuje fluktuaci a šetří peníze.
Firmy pozici happiness manažerů vnímají především jako způsob, jak přirozeným a zábavným způsobem objevovat v zaměstnancích jejich potenciál, jak ho rozvíjet a přispět tak k celkové spokojenosti firmy. Naším hlavním cílem je udělat radost zákazníkovi a abychom toho dosáhli, musíme mít především radostné zaměstnance. Na tom stavíme od samého počátku. Roli HR vnímáme nejen jako Human Resources, ale jako Human Relations nebo taky Happiness Resources. Chceme, aby lidem práce dávala smysl, byli spokojení a měli na pracovišti dobré vztahy, vysvětluje za ZOOT zřízení pozice happiness manažera Andrea Burgerová. Myslet na spokojenost svých lidí není rozmar, ale i jistý kalkul. Podle ředitele vyhledávače slev Skrz.cz Petra Kováčika se tento způsob práce s lidmi osvědčuje například při náboru nových zaměstnanců, protože snižuje fluktuaci, což je v IT a e-commerce oboru, kde je obecně nedostatek odborníků, obzvlášť důležité.
Happiness manažer bdí nad firemními hodnotami, aby nebyly pouze prázdnými slovy. Zajímá se o vztahy ve firmě i to, zda nějak nevázne komunikace. A to nejen shora dolů, ale i zespod nahoru. Manažer štěstí by měl být zároveň psycholog či terapeut. Jde nejen o stmelování týmů a plánování společných aktivit, náplní jeho práce je i koučování jedinců. Chci, aby byli lidé na svou práci hrdí a dávala jim smysl. Aby za firmu dýchali a ona dýchala za ně. Zní to možná pateticky, ale jen tak to podle mě může v jakémkoli vztahu dlouhodobě fungovat a být prospěšné pro obě strany. Pokud bych to měla definovat nějak odborněji, jde podle mě o celý soubor rolí vedoucích k budování a udržování skupin a týmů v souladu s hodnotami firmy tak, aby docházelo k win-win efektu, popisuje svou pozici Kateřina Bláhová, happiness manažer Skrz.cz. Náplní práce happiness manažera a jeho týmu by určitě nemělo být vymýšlení směrnic, ale spíše snaha přimět lidi ve firmě k out-of-box myšlení.
Happiness manažera si mohou dovolit i malé firmy. Nemám ten luxus, že bych se mohla soustředit jen výhradně na úsměvy a nablýskaná překvapení. Mým hlavním přínosem je odstraňování překážek ke spokojenosti týmu a to jde dělat i k mé odpovědnosti za chod kanceláře. Musím zabezpečit běžný provoz kanceláře po stránce provozní a personální a teprve pak se dostávám k věcem, které tvoří nadstandard a dávají lidem důvody u nás zůstat, ať už se jedná o organizování společných aktivit nebo catering či vzdělávání, říká Simona Veselá, office/happiness manažerka ve společnosti Liftago. Pozice happiness manažera tedy nemusí fungovat samostatně, může ji vykonávat majitel firmy, personalista, případně člověk ze zákaznické podpory, ten, kdo je v kontaktu se zákazníkem.
Není to ale jen o zaměstnancích a vnitřním fungování firmy. Třeba ve Slevomatu má happiness manažer na starosti hlavně zákazníky. Zákazník je pro nás partnerem, kterého chceme na celý život. Chceme investovat do jeho radosti a spokojenosti, leckdy nad rámec běžných služeb. Ty nejvěrnější chceme odměňovat za jejich loajalitu a těm nespokojeným dát najevo, že nám na nich záleží, a chceme neustále vylepšovat naše služby tak, aby mrzutých situací bylo co nejméně, říká Petra Živná, HR specialistka Slevomatu.
Spokojený zaměstnanec dělá spokojeného zákazníka
Výsledky práce happiness manažera by měly být vidět na fungování celé firmy. Obecně jde o to, že jsou v lidech přirozeným způsobem objevovány jejich potenciály, které ženou celou firmu vpřed. Spokojenost má za následek nejen zmíněnou nízkou fluktuaci, ale i vysokou angažovanost a motivaci zaměstnanců. A tím pádem pak samozřejmě i lepší pozici firmy na trhu práce. Spokojený zaměstnanec rovná se spokojený zákazník. Čím dříve si firma jasně definuje hodnoty a přizpůsobí tomu nábor lidí, tím lépe bude zvládat další růst. A rozhodně neplatí, že ve firmě o 10 lidech se všichni znají. I několikaletí kolegové před sebou často nemluví o svých problémech. Zavedením důvěry a otevřené komunikace se tohle dá vcelku dobře řešit, komentuje happiness manažer ZOOTu Milan Pavlíček.
Happiness manažer je prospěšný i tím, že díky dennodennímu kontaktu s lidmi často dokáže vysledovat negativní trend ve firmě ještě dřív, než v někom takzvaně “bouchnou saze”. Tak jsme například přišli na to, že lidem někdy chybějí informace napříč celou firmou. Zavedli jsme otevřené celofiremní porady a pravidelné briefingy, aby se zajistil lepší tok informací a všichni tak můžou přicházet s nápady, které firmu posouvají dál. Sdílíme úspěchy i chyby, učíme se, jak je neopakovat, a to nás žene vpřed, vysvětluje Kateřina Bláhová a podobně mluví i Simona Veselá: Tým se díky mně může soustředit na věci, ve kterých je opravdu dobrý, a já se snažím jeho členům eliminovat bariéry a nastavovat podmínky pro nerušenou práci a spolupráci s ostatními. Jsem vlastně takový lubrikant.
Přínos práce happiness manažera je vidět i v případě, že se firma soustředí v jeho využívání směrem k zákazníkům. Pak manažer štěstí pracuje na větším počtu spokojených klientů, kteří se opakovaně vracejí a nakupují. Má zásluhu na posilování brandu a důvěry ve firmu jako takové. Zákazníci se pak nebojí nakoupit i dražší zboží.
Zdroj: https://www.podnikatel.cz/